Osmi etapový Trans Alpine Run jsme představovali již v tomto článku. Součástí 255km dlouhého podniku je ale i „dětská“ verze stávající z prvních dvou etap „velkého bratra“. První dvě etapy jsou shodné pro oba typy závodů a musím říct. Klobouk dolů před těmi, co jdou 8 etap (ikdyž to není nejtěžší závod v Evropě, který si můžete vybrat - ale jeden z nejkrásnějších určitě).
Vyšplháte na poslední kopec a tam - ředitel závodu Martin .. povzbuzuje, směje se, dává dobrou náladu
Dynafit Transalpine Run si nehraje na nejtěžší etapový závod. Někdy je těžký, někdy ne. Obtížným jej dělá mnoho faktorů, které se každý den multiplikují a kumulují. A do toho vám může pomoci anebo naopak do všeho hodit vidle počasí. Ale jak se říká - štěstí přeje připraveným a čím delší je pokoušení štěstí, tím připravenější být musíte.
Organizace
Zprvu ne úplně jasné organizační pokyny a informace při registraci jsou …
trochu chaotické. Ano. Organizátor by je mohl trochu optimalizovat.
Přinejmenším by mohl zkrátit texty a zvýraznit důležité pasáže. Namísto
přehršle „možností“ vám dát jasný návod - tohle potřebujete přikoupit nebo
zarezervovat, tohle ne, tohle doporučujeme.
- musíte se zaregistrovat
- při registraci si kupte parkoviště
- kupte si dopravu z cíle zpět na start k parkovišti
- doporučuji koupit si pasta party jídlo po konci etapy
- volitelně přikupte vouchery na merch závodu, ale - až budete na registraci na místě, můžete si merch koupit na místě za stejnou cenu
Součástí organizace jsou i jistá, přísná pravidla. Při vstupu do startovních
koridorů je u každé dvojice kontrolována povinná výbava - náhodně vybrané 3
prvky výbavy u každého startujícího páru. Pozor - v Rakousku je celkem
běžné požadovat popsání lihovkou balení s gelem, iontem nebo tyčinkami
svým startovním číslem. Je to kvůli tomu, aby se zamezilo znečišťování přírody
a závodníci odhazovali odpadky jen na místech k tomu určených.
Dále - nesmíte startovat jako jednotlivec. Pokud ano, musíte se spárovat s jinou
dvojicí nebo jiným odpadlíkem. Je to závod dvojic, ale z bezpečnostních důvodů
… takový základ pro pohyb v Alpách.
Vybavení
Kouzlo zajištěného etapáku je v tom,
že organizátor každý den vyzvedne bágly ve vašem hotelu a na odpoledne je
nachystá ve vašem hotelu v cíli etapy. No … pokud ne, asi budete chodit po
městě na pasta party nebo večeři v hotelovém županu. Ale nebojte se, organizátor
vždy to zajistí. Mimochodem - bágly dostanete u registrace. Dostatečně velké na
výbavu na všech 8 etap.
Každý večer před startem další etapy je briefing přes youtube, nebo na
místě. Tam vám sdělí organizátor detaily trasy, ale také počasí a hlavně
povinnou výbavu. Na některé etapy je nutné mít s sebou například nesmeky s ocelovými
hroty dlouhými aspoň 0,75cm. Ty jsou jen na některé etapy, ale vždy je s sebou
třeba mít oblečení, co zakryje celé nohy, nepromokavou bundu, teplé rukavice a
čepici (teplou - ne kšiltovku). Pak zásobu tekutin min. 1 litr a energii
(jídlo, gely, apod.).
Jinak si vystačíte defacto s čímkoliv, na co jste zvyklí z trail závodů
v horách do 40 km. Pokud je etapa kratší, něco odložíte, pokud delší,
naberete jen extra gel.
Občerstvovačky jsou … no jsou rozmístěny tak, jak organizátor mohl a jak
mohl udělat dobře logistiku. Nesmíte zapomínat, že to je horský etapák a jisté
zkušenosti tam jsou. Nesmíte se tedy divit, ani zlobit, pokud organizátor dá
občerstvovačku po 15km a další jen o 8 km dále a pak máte už jen 5km do cíle.
Je to tak logisticky nejlepší. Rozmístění občerstvovaček znáte a musíte si tedy
naplánovat kdy kde jíst a pít. Kde případně doplnit vodu třeba na horské chatě.
Trasa
Trasa je každý rok jiná. Start je v Rakousku, pokračujete obvykle do Švýcarska
a končí se v Itálii. Je to dobrodružství. Trasa sleduje jen značené
turistické cesty. Nikde nejdete po cestě, která by byla nezajištěná nebo
vystavená přímo pro závod. Na exponovaných místech je horská služba. Například na
skále, kde musíte lézt po ocelovém laně. Jsou to nebezpečné úseky, kde je nutné
se trochu soustředit, ale pokud máte zkušenosti z hor, neměly by vás
překvapit. Prostě tam jsou a musíte sbalit hole, uvolnit si ruce a chvíli
šplhat.
Občerstvovačky
Na „pit stopech“ je vždy voda a iont. Všude si můžete doplnit vodu, napít
se iontu. Z jídla se zavděčí jak všežravcům, tak vegetariánům. Banány,
okurky, pomeranče, sýry, salám, někdy bábovka, někdy chleba s pomazánkou nebo
mazanec s marmeládou. Nechybí ani sůl … a dokonce se najdou občas i gumoví
medvídci.
Závodníci
- lidé, přátelé
Když se podíváte na záznamy TAR 2021 na youtube, uvidíte tam závodníky, kteří jdou TAR již několikrát po sobě. Když jsem se na to díval, vzpomněl jsem si na Olafovu P100. Je to přesně ten typ lidí, kteří opakovaně chodí Pražskou 100. Každý rok. Tito si vezmou dovolenou na týden a jdou Transalpine Run. Je to pro ně výzva, baví je to, a hlavně je to taková skoro rodinná sešlost. Vždy se objeví spousta nových borců, pak elita, co běží vpředu, ale pak je zde zdravé jádro, které se každý den po dobu 8 dní snaží dostat do cíle, aby ráno vstali víc rozbití, než den předtím a dokončili celkových 264 km.
TAR -
ano, či ne?
TAR bych doporučil lidem, kteří vědí, co to je jít dlouhý závod v horách,
kteří mají tvrdou hlavu, co překoná puchýře a nějaký ten diskomfort, kteří
vědí, že lepší, než hrdinství na 10 km je zpomalit, obléct teplé suché
oblečení, zpomalit se, ale dojít a moci pokračovat další dny.
Pro ty, kteří již ví, co je to alpský terén, občas i technický, určitě
doporučím jako ochutnávku TAR - RUN2. Jsou to první dvě etapy, které se jdou
společně s závodníky, co jdou plnou verzi. Jak by řekl Olaf, je to dětská
verze TARu.
TAR je zkouška. Je to rychlé cestování přes Alpy nalehko se supportem od
organizátora. Pořádající agentura s lidmi vždy ochotnými pomoci anebo si s vámi
jen tak popovídat. Vždy na vás mají čas a ochotu pomoci. Závod, kde je
startovné sice vysoké, musíte si zajišťovat nocleh mezi etapami, takže to není
nic levného, ale … stojí to za to to zkusit.