„Korona krize“ je sice dávno po
kulminaci, ale dozvuky se mezi námi budou ozývat ještě nějakou dobu. Poslední
události dokonce nahrávají tomu, že dokud nebude k dispozici léčba s jistým
výsledkem, nelze se spolehnout defacto na plánování ničeho víc jak měsíc
dopředu - závodní sezóna? Nejistá sezóna ne nepodobná té od dua Svěrák Smoljak,
kde musíte brát s nadsázkou a klidem vše, co přijde. Pro některé je
například velké zklamání poslední zrušení tria závodů RunCzech v Praze,
pro jiné zase zrušený nejtěžší maratonem v ČR a okolí - Perun Skymarathon.
Vidíte, že se nedá spolehnout na to, že „do prázdnin budem zdraví a po létě zlomíme osobáky na svých oblíbených tratích“. Co s tím? Někdo formu jen udržoval, ale počítám, že dost se hnalo za něčím dopředu víc a víc s vidinou „prodeje“ své snahy na závodě. A ono prd. :-)
Nemusíme ale zoufat - ono to není
tak horké, stačí se jen zastavit, nadechnout se a rozhlédnout se kolem sebe :-)
Jak jako se rozhlédnout? No jednoduše. Internet je prošpikovaný článkama o
běhu, závodama a hlavně firmama, co pořádají virtuální souboje. Nejen pro ČR,
ale po celém světě. Nezapomínejme, že pandemie byla a je stále celosvětový
problém a tak jsou zde globální sportovní firmy, které pořádají virtuální nebo
hybridní závody.
Virtuálních klání je nespočet a
na své si přijdou opravdu všichni. A tím myslím opravdu všechny. Běžci,
trailisté, cyklisté, bajkeři a ... dokonce i triatlonisté. Zajímavé, že?
Sice se závody již konají, ale
sem tam se nějaké to omezení najde, nebo dokonce je konání zrušeno úplně.
Jaké máme možnosti?
Nepřeberné a tak popíšu aspoň
některé, které jsem měl možnost trochu poznat a ... nejsou úplně zlé. Na světě
je ale samozřejmě daleko více událostí a virtuálních závodů - to je jasné. Berte
to teda jako inspiraci a celkem dobrý začátek. Některé z těchto vás totiž
určitě „chytnou“ a jsou i zábavné - byť jsou virtuální.
Běh
Pokud jste běžec na pásu -
respektive „placaťák“ (silničář - ne horský běžec), zcela jednoznačně se vám
hodí info o možnosti běhat ve skupině, závodit jako v reálu a to vše v aplikaci
Zwift. Tu znají především cyklisté a není levná. Ale Zwift umožňuje již
i běh a navíc - narozdíl od cyklistické části, zůstává zdarma i po trial verzi.
V zwiftu se ale jen nepobíhá. Zwift
je VELMI rozšířená platforma, na které se převážně závodí. Navíc - nejste sami.
Díky globální aplikaci se pořádají běžecké události (výběhy, závody, tréninky)
ve virtuálním světě Zwiftu každý den a každou hodinu, max.2 hodiny. A vždy jsou
zde desítky až stovky běžců. Osobně se mi Zwift líbí hlavně pro cyklistiku, ale
i tak vidím po straně silnic pobíhat běžce a skupinky, které trénují spolu. Je
to taková socializační platforma, kde běžíte z bezpečí domova, ale jste „in“.
Jenže ... to není vše. Jsou zde i
další „hybridní“ závody a akce. Vezmeme si hned několik akcí - v terénu.
Inov8 Trailtour
Asi nejlepší v ČR a SR je již
zavedený seriál Trailtour.cz. Jedná se o aktivitu českého zastoupení Inov8,
kde se osvědčení borci (nejen z Inov8, ale celé trailové scény v ČR a
SR) vydali do terénu a zmapovali, popsali a nafotili tratě od pěšinek pro
batolata po technické harakiry, kde určitě dáte trailovým botám za uši. Tyhle
trasy pak kluci z Inov8 nahráli na server, propojili s žebříčky na
Strava.com a ... můžete závodit. Jediná vada na kráse je, že Strava bez
varování hodila takovýmto pořadatelům vidle do podnikání a musíte mít placenou
verzi Stravy, která je tuším první 2 měsíce zdarma, pak se musí zaplatit. Pokud
nemáte placenou verzi, nebudete vidět v žebříčku Trailtour a nebudete zde
mít výsledky v žebříčků oněch segmentů, které Trailtour pro tento rok používá.
Trailtour má 50 etap v ČR
a 30 na Slovensku. Ideálně byste měli objet větší množství etap a pokusit se
zaběhnout co nejlepší výsledky, které jsou bodově ohodnoceny. K dispozici jsou,
jak jsme psal, GPX soubory, popis trasy, popis jak se tam dostanete, fotky a
další užitečné tipy, které se hodí pro zdolání trasy nebo prohlídky okolí. A
trasy jsou to pěkné a rozmanité. Jedná se o trasy tak rozmanité, že se
dostanete od „časovky“ o délce pár set metrů až po regulérně dlouhý „závod“, kde
segment je třeba půlmaraton.
Co to stojí? Bohužel s příchodem omezení ze strany Strava, bude vás to stát členství placené verze Stravy po dobu trvání Trailtour, respektive po dobu Trailtour - konkrétně období, kdy se zapojíte do soutěže až po vyhlášení výsledků.
Proč se trápit na Trailtour?
Inu - trailtour je propracovaná se vším všudy, mají zde ceny za přední místa pro holky, kluky,
týmy a dokonce se losují ceny i pro ty, kteří nejsou top atleti.
UTMB
Dokonce i UTMB pořádá svou
virtuální „pietu“ zrušenému UTMB a tak si můžete zaběhnout „UTMB for the Planet“ výzvu.
UTMB se virtuálně poběží na všech distancích hlavních tratí UTMB seriálu - 50, 100, 170 a
240 km. Koukám, že asi zapomněli na trasu TDS, ikdyž ta se spíše dnes již přibližuje
UTMB.
V této výzvě musíte odběhnout
výše zmíněné vzdálenosti s konkrétním převýšením - viz tabulka. Pokud to
ale poběžíte na pásu nebo na rovině, každá distance má „korekci“ kvůli převýšení,
kde organizátoři kalkulují s úsilím na každých 100m+, které kompenzují 1km
navíc. Čili 50km/2500m+ OCC závod musíte na rovině kompenzovat 75km dlouhým
během nebo běhy. Ano - UTMB virtual lze absolvovat na jeden zátah anebo
poskládat z několika běhů. Soutěž je otevřena od 20.července do 30.srpna.
Co za to dám? Nic - pokud nechcete
něco přispět na aktivity a organizace spjaté s touto aktivitou (UTMB for
Planet).
Proč se trápit? Nic za to
nedostanete, dokonce ani startovní číslo na reálné UTMB, ale budete ve výsledovce a „zaběhnete
si slavný UTMB“. Pokud budete VELMI šťastný, tak na tratích 50, 100 a 170km se budou losovat 3 účastníci dané trati na rok 2021. Sice nevím, jak to udělají s těmi, kdo běhají jen silnici a nemají zkušenost s horami, ale ... to "se nějak vyřeší". :-)
Zegama Aizkorri
Ti více zdatní na google jistě
postřehli, že v podobném formátu se běžela i famózní virtuální Zegama Aizkorri o
startovní čísla pro rok 2021. To je již ale minulostí a dnes již můžete „běžet“
jen pro sebe a pro certifikát účastníka.
Co za to dám? Nic.
Proč se trápit? Pro hezké
odznáčky a finálový diplom - nicméně losovačka o čísla do Zegamy 2021 už je
pasé.
PVLH24
Dalším takovým závodem - nebo spíše
výzvou - jsou dnes již celkem „profláklé“ Prominentní Vrcholy Lužických Hor
(PVLH24). Více o historii, která navazuje na podobné výzvy ve světě, se
můžete dočíst zde. Ve zkratce jde o to, že
musíte v čase do 24hodin zdolat 18prominentních vrcholů Lužických hor.
Prominentní vrcholy jsou kopce/hory, které mají vrchol více jak 100m nad
okolním terénem - bez ohledu na jejich reálnou nadmořskou výšku. Čili nemusí to
být Everest, ale když „to čouhá“ výrazněji více, než okolní terén a tudíž se
vám tam faaaakt nechce, tak si buďte jisti, že tam práve jít musíte. Kouzlo je v tom, že si trasu vybíráte
sami - doporučuji si ji naplánovat předem a ne až na místě :-) ... běžci jako
Radek Brunner si budou plánovat trasu po silnicích a cestách tak, aby měli co
nejméně terénu - je to pak pro ně delší, ale ve výsledku zrovna tempaři budou rychlejší
při obíhání hory dokola, než takovej Palonc a jiní orienťáci), kteří naopak jdou
co nejpřímějším postupem.
PVLH24 má několik formátů,
možností - sám, dvojice, skupiny, se supportem, bez supportu (rozuměj - nečeká na
tebe kára v každém ďolíku s židličkou, palačinkama, řízkama apod).
Pro začátečníky je to vždy lepší se supportem. Rychlostní rekordy na PVLH24 se
budou překonávat již velmi špatně, ale přeci jen tu je jedna otevřená šance -
dvojité PVLH během 48hod. První okruh do 24hod a druhý hned na to také. To
prozatím nikdo nedal.
Co za to dám? Organizátorovi poplatek 200Kč. Dále pak už jen přípravu
jídla, plánování, trénink, logistiku, ubytko, piva pro kamarády, co vás
případně občerství po cestě, trochu toho zdraví, pokud se někde rozsekáte a
nějaký ten týden regenerace
Proč do toho jít? No
dostanete takové super náramky s motivem PVLH24 a budete doživotními členy klubu PVLH24. Hlavně
si splníte takovou punkovou výzvu, ktero nedá jen tak každý. Samozřejmě se pak
liší ještě drsňáci, co to jdou sami bez supportu za 15hodin, pak „chodci“, co
si to dají jako předkrm před jinými organizovanými dálkovými pochody a
supersporťáci, co běží nalehko a nasávají energii na občerstvovačkách, které se
sotva stíhají přesouvat podél jejich trasy.
Kolo a běh
Everesting
Velmi zajímavou alternativou virtuálního
sebemrskačství je také velmi vtipná zábava zvaná Everesting. Jedná se o to,
že musíte na jeden zátah bez časového omezení, ale (!!!) beze spánku zdolat na
jedné trase (segmentu) pozitivní převýšení 8848m - čili pokořit Mt.Everest. Veškeré
pokusy (úspěšné) se logují na serveru www.eversting.cc,
kde jsou i plná pravidla.
Jak se účastnit? Defacto se
nemusíte hlásit dopředu - jen musíte vytvořit plánovaný segment na Stravě,
hodit si jej do kalkulátoru na stránkách Everestingu a ten vám řekne, kolikrát
je třeba výstup absolvovat. Doporučeno je jít o něco více - kdyby GPS nebo
barometr trochu zakecaly, tak by bylo škoda nedosáhnout Everestingu jen kvůli blbým
5ti chybějícím metrům.
Základní pravidla jsou:
- Aktivita musí být celistvá - zaznamenána bez přerušení jedním zařízením
- Žádný spánek
- Pokud jdete na kopec-horu, kde je možnost více cest, musíte výstup absolvovat vždy tou jednou cestou (je to jako byste chtěli jít na Everest severní nebo jižní stranou) - celkový výstup musí být na jednom segmentu
- Musí to být jeden kopec - ne, že si dáte okruh v Beskydech a budete pobíhat po X vrcholech. (sice by se to počítalo, ale pořadatel Everestingu také trochu hraje na psychiku „křečkování“ - běh v kolečku)
- Pokaždé musíte vystoupat celý segment - plný výstup. Jediná výjimka, kdy nemusíte dokončit výstup je poslední výstup a můžete stopnout po dosažení „Everestu“ - například v půlce 28.výstupu.
- Cestu dolů můžete jít po svých, lanovkou, busem atd - to je povoleno.
- Pro sestup lze použít jinou cestu, ale výstup musíte opět začít na „základně“ a jít stejný segment jako ostatní
- Pokud vás někdo transportuje dolů, lze záznamové zařízení pauznout
- Pro kontrolu Everestingu týmem pořadatelů, je vyžadován záznam s GPS nahraný na Strava.com
Celé toto martyrium lze
absolvovat jak pěšky, tak na kole. Na kole to absolvovalo mnoho jezdců z česka
- například vloni Honza Bartas ve dvojici s Kubou Novákem jako oslavu
svého otcovství (Honzova teda). První určitě nebudete. Nebudete ani první čeští
„pěšáci“ - to už patří Pavlovi Fenykovi. Alespoň ne mezi čistými everestaři
(8848m). A určitě nebudete ani první čeští vEverestaři (virtuální Everesting).
Jsou zde ale další soutěže a to jak pěšmo, na kole nebo virtuálně (na trenažeru):
- Basecamp - nastoupat 4 424m
- Everesting - nastoupat 8 848m
- 10k - nastoupat 10 000m
- Double Everesting - nastoupat 17 696m
- Tripple Everesting - nastoupat 26 544m
Nejrychlejší medializovaný český Everesting
zajel Jarda Kulhavý na Lysé hoře za necelých 12hod, ale ... není v hall of
fame na Everesting.cc a tak nejrychlejším čechem je v síni slávy Šimon
Souček, který to dal za 12:52, ale nastoupal 9256m, takže na everestu byl
rychleji (hranici 8848 pokořil dříve). Jarda Kulhavý toto šel v rámci podpory sportu
mládeže.
Virtuální Everesting lze
dělat jen na kole - není totiž zatím objektivní možnost měření výstupu na pěším
trenažeru (sklon, vzdálenost, kalibrace). Zato pro cyklisty je to jednoduché - stačí správný trenažer a
splnit stejné podmínky jak jsem uvedl výše. Tzn.samostatná aktivita, jeden
segment stoupání, všechny stoupací segmenty musí být vyjety celé s výjimkou
posledního atd.atd.
Ale je tu jedno ALE. Spjaté s tím
- jak to dokážeme, že jsme stoupali 8848m? No musíte mít trenažer, který
má variabilní odpor a zároveň - podporuje FEC protokol, který umožňuje to, že
aplikace v mobilu nebo PC ovládá odpor trenažeru. Rozdělení trenažerů jsem
popsal ve svém článku na Gone4.run o tom, jak se účastnit virtuálních závodů (Virtuální
závody - jak na ně?). Pak také musíte mít aplikaci, která Eversting umožní -
jediná taková mě známá je zatím Zwift. Proč ne třeba Rouvy? Je to jednoduché -
Zwift má renderované prostředí a umožňuje vám se otočit kdykoliv na trase a sjet
zpět na základnu. Rouvy je předem nahraná trasa a video a tam se do protisměru
otočit nelze - leda by někdo nahrál specifický kopec jízdu tam i zpět, včetně
otoček a výškového profilu. Pak by to šlo.
Jak na Everesting - co za to
dám?
V základu - je zdarma. Ale
...
Jak „to dát nejjednodušeji“? Nejlevnější
cesta je jít pěšky a se základnou s autem na parkovišti pod nějakým
kopcem. Nahoru, dolů, najíst, napít, převlíct, a ... repeat until done.
Rychlejší, ale mírně dražší
cesta je na kole - stojí vás to kolo a přepravu na místo konání i s kolem.
Princip je ale stejný jako u pěšáků - nahoru, dolů, najíst, napít, převlíct,
repeat until done.
Nejdražší, ale „nejpohodlnější-nejnáročnější“
je virtuální Everesting. Proč? No ... sice to můžete jet doma nebo v garáži
nebo ve sklepě, kde se nemění teplota, máte komfort, můžete se umýt kdy chcete,
ale ... jedete to doma. Na jednom místě. Jak dlouho vydržíte jet na trenažeru,
aniž „by vám jeblo“? Hodinu? Dvě? Pět? Deset? Patnáct? Dvacet hodin? Jste
rozlámaní, oddychnete si na gauči, na židli, ve sprše ... a „to na to mám zase
jako vlézt????“. Je to o velmi silné vůli, lézt dokola na trenažer a zase začít
šlapat. Právě proto, že jste poblíž židle, postele, někde, kde stačí upadnout a
usnout. Ale v reálu? Tam to chcete co nejrychleji odkroutit a vypadnout do
pokoje s postelí. Na trenažeru to máte vše na dohled. Neustálé hledání
další motivace a sebezapření je v této variantě nejtěžší ze všech.
Pro vEveresting je nutné mít tedy
aplikaci - ideál je Zwift, ale - nepočítejte, že dáte vEveresting ve zkušební
době zdarma. Máte tam totiž jen 25km zdarma. Něco jiného je, pokud máte nový trenažer
Tacx, kde se dodává měsíc Zwiftu zdarma. Jde totiž o to, že Zwift má
vytipovaných několik „kopců“, kde lze vEveresting zajet, ale - mají buď menší průměrné
stoupání, čili musíte najet delší vzdálenost na jeden výjezd segmentu, anebo
zajedete jeden z nejtěžších kopců Watopie (smyšlená země v prostředí Zwift),
které kopíruje známý vrchol z TdF Alpe d’Huez. Nechutných 21 zatáček se
vám během lekce domácího sebemrskačství zaryje do paměti, že budete kroutit
řidítkama ve spánku i dalších několik nocí po dokončení.
Alpe d’Huez je podle pravidel jen
pro trenažery s přímým pohonem, jelikož jsou zde stoupání přes 9% a trenažery bez přímého pohonu (klasické) při
nastavení tak velkého odporu mohou prokluzovat a Everesting pak neodpovídá
realitě. Navíc - tento stoupák se odemkne pro Zwiftery až po určitém levelu (tuším levelu 6), takže musíte něco na Zwiftu najet, aby se kopec zpřístupnil. Základní zkušební verze tedy určitě stačit nepůjde.
No a určitě si k variantě domácího
Everestingu připočítejte větrák. Velký větrák. Případně dobrou pojistku, až
vytopíte potem sousedy.
Ironman Virtual Club
Málem jsem zapomněl na „železňáky“!
Ironman Virtual Club vznikl
velmi rychle po té, co se celosvětově začala zavádět omezení. Reagovali opravdu
pěkně, až komerčně. Ale ... klub je to zajímavý. Kromě eventů - výzev, které
jsou zde jak na běžícím páse a můžete (nemusíte) se do nich zapojit, vás tento
klub díky výzvám v kombinaci s rozumnými články provede přípravou nejen
na ironmana, ale i na běh, kolo, plavání a další silové sporty. Ironman obecně není
jen plavání, kolo a běh, ale celková příprava těla na jakýkoliv sport a
doporučuji se na stránky klubu aspoň podávat. Je to spíš taková komunita - sociální
portál - než „elitářský klub“. Napjíte si na něj synchronizaci z většiny sportovních
platforem a můžete se účastnit nejen výzev, ale i triatlonových virtuálních závodů.
Ono se teda spíše jedná o běh-kolo-běh (duatlon) a plavání se zařazuje opravdu
výjimečně - vzhledem k povaze platformy a podmínek lidí kolem světa.
Neplatíte za členství nic, naopak
můžete získat. Pokud máte možnost splnit podmínky účasti v jedné z vyšších
divizí virtuálního seriálu závodů, máte možnost soutěžit o volný slot na závody
světového šampionátu. Ale to už musíte opravdu „bušit“ ... hodně „bušit“.
A nemusíte získat jen tím, že
budete nejlepší. Ono stačí sportovat, dostáváte jakési „tokeny“ a za ně si
můžete „nasyslit“ slevy na produkty značek, které jsou spojeny se značkou
Ironman (Roka, Compressport, Kask, Santini, atd.).
Kolo
Čistě cyklistickou sekci jsem zde asi neměl. Cyklisté jistě znají platforem pro virtuální soupeření víc, než já, ale zajímavostí je, že dne 4.7.2020 startuje velmi zajímavý počin. Jak jinak, než na Zwiftu, který urval před Rouvy možnost pořádat virtuální Tour de France.
Zwift vytvořil několik tras pro TdF. Není to plnohodnotná TdF, ale jedná se prozatím o několik etap, které se budou živě vysílat skrze Zwift a zájemci si budou tyto etapy moct projet kdykoliv později. Více na odkazu výše. Myslím, že bude velmi zajímavé sledovat světovou špičku, jak si počínají na virtuálu a vidět jejich záznamy.
Shlédl jsem takto již několik závodů české špičky na Rouvy a musím říct, že i tato forma sportu má něco do sebe a bylo to zajímavé. Pokud nemáte trenažer, doporučuju se aspoň dívat na jízdu profíků.
Závěrem
Virtálních výzev a závodů je
kolem nás spousta. Hlavní rozdíl je v tom, že některé apelují na ego, o to
být nejlepší a jiné zase apelují na to, být sám, pokořit sám sebe extrémním
výkonem a další vám umožní plnohodnotnou náhradu sociálního-masového závodu,
kde se opravdu setkáte se stovkami běžců (byť virtálně, ale jsou tam, vidíte
je, utíkají vám, doháníte je, ... motivuje vás to). Každý si může najít to své.
Jen k tomu UTMB - po absolvování trasy bude losovačka ze všech účastníků o 3 startovné na tu danou trasu. Takže ano, nejspíš za to člověk nedostane nic, ale nějaká šance tam je.
OdpovědětVymazatAno, teď koukám, že to je v oznámení z 20.7., což je trochu vtipné, protože pokud se tam dostane nějaký "zelenáč", co neběžel nikdy nic v horách nebo max.HV, tak nevím, jak budou řešit to, že nemá zkušenosti. :-)
Vymazat