Rušení asi všech současných závodů,
mistrovství apod. není podle mě až tak velký problém co do osobáků a rozhořčení
nad zrušením závodu - přeci jen konkrétní vzdálenost si můžeme dát kdykoliv,
závody budou vždy i v budoucnu.
co dělat, když nemám běžeckýho buddyho anebo oblíbenou komunitu na běh? (zdroj shutterstock)
Co je větší problém je to, co si
moc lidí asi neuvědomí na první dobrou, ale je to reálná příčina našich nářků.
Je to sociální podtext závodů. Atmosfréta, adrenalin, poražení sebe sama,
vyhecování se, a hlavně sounáležitost a sdílení.
Sdílení na sociálních sítích nás dříve
nebo později přestane bavit ... ve spojení s adrenalinem závodu je to ale
jako droga, kterou sportovcům teď „někdo sebral“.
Podporu pro domácí posilování a
sportování dokonce dělají i věhlasné
osobnosti, které na běhátku viděli jen v laborce při testech - například Kilian
Jornet si zaběhl maraton na běžeckém pásu. A takových příkladů známých
osobností vrcholového sportu je spousta.
Obsah - co se v tomto článku dočtete
- Jak se socializovat
- Popis dvou online sportovních sítí - Rouvy a Zwift
- Jak začít sportovat v síti?
- Co potřebuju pro cyklistiku?
- Typy domácích trenažerů a jejich rozdíly
- Jaký trenažer zvolit a co mě to bude stát?
- Doporučené sestavy (levná, středně drahá, drahá)
- Tipy na nákup + alternativy (půjčení)
- Na co myslet při volbě běžeckého pásu?
- Co potřebuji pro virtuální soupeření v běhu za vybavení (krom pásu)?
- Rekapitulace aplikací Rouvy a Zwift s praktickou ukázkou cyklistického závodu online
Jak se socializovat, sdílet
prožitky v době nařízených omezení
Pokud jste jedním z těch,
kterým opravdu chybí ten adrenalin a sdílení, pocit sounáležitosti ... máte „absťák“,
zkuste popřemýšlet nejen nad sdílením svých aktivit, ale přímo se jich opět účastnit.
Virtuálně. Ano, je to ... zvláštní - pohyb venku nic nenahradí, ale je to asi
zatím jediné nezakázané řešení, které můžete použít pro to, co vám chybí.
Platforma pro virtuální sporty
není nic neznámého, je to mezi sportovci a hobíky již roky. Tyto platformy
začaly jako nástroj pro simulaci jízdy na kole, protože cyklistické tréninky
jsou někdy dlouhé a ne vždy je několikahodinový trénink záživný, kor ve psím
počasí, přišlo pár firem s dobrým byznys plánem. Když je úspěšný Facebook,
proč bychom neudělali něco podobného, ale na zeď se budou psát rovnou naše
výsledky, poměříme síly s klukama za oceánem, se Saganem, Cinkem, s kýmkoliv.
Rouvy, Zwift a další
Jako zástupce virtuálních
platforem bych vybral asi Rouvy a Zwift. Jistě jsou i další, ale toto jsou velmi
rychle se rozvíjející platformy, kde můžete opravdu závodit - ideálně na kole.
Ale začněme popořadě. Dejme tomu,
že po tomto
článku uvažujete, že pořídíte pás nebo cyklotrenažer anebo jej aspoň půjčíte.
A teď běháte nebo jezdíte doma a přemýšlíte „není to ono“.
Není, to je pravda ... co dál?
Zkuste jít na www.rouvy.com nebo www.zwift.com. Zwift i Rouvy jsou platformy,
které mají hodně společného - v první řadě sdružují velkou
sportovní komunitu, která virtuálně trénuje z různých koutů světa, která
závodí mezi sebou. Potkáte zde profi týmy nebo i známé jednotlivce (ano, ve
většině případů jen potkáte, protože v závodě se jich dlouho neudržíte). Obě
platformy jsou velmi podobné - mají tréninkové plány, společné tréninky, vyjížďky,
závody, tratě, segmenty, velmi zajímavá místa - reálná i smyšlená (to jen v případě
Zwiftu).
Je zde ale 5 velkých rozdílů:
- Rouvy je produkt českých ručiček
- Rouvy má digitální formu videozáznamu tratě, takže jedete po reálné trase, včetně videa i změny zátěže (pokud to trenažer podporuje)
- Zwift je plně renderovaný počítačový svět zkopírovaný z reálu, ale najdete zde i neexistující tratě nikdy neobjevených ostrovů nebo segmenty KOM v New York central parku, kde musíte vyjet po umělých rampách až na vrchol
- Rouvy je levnější
- Zwift je rovněž i běžecká platforma, čili jasný vítěz pro běžce na pásu
Jak jsem psal v tomto článku,
lze používat virtuální platformu spíše pro intenzitu - myšleno pro závody jelikož
jich máme nyní v době omezení pohybu nedostatek (žádné). A tak nám z toho
plyne, že intenzitu budeme asi jezdit a běhat doma, zatímco objemy venku o
samotě.
Jak Zwift, tak Rouvy nabízí zkušební
období zdarma (Zwift 7 dní - respektive 30 dní při zakoupení Tacx trenažeru,
Rouvy 2 týdny) bez nutnosti uvádět kreditku. Rouvy má sdílenou licenci pro
rodinu, ale Zwift má na druhou stranu děti do 16 let zdarma.
Závodů je na obou plaformách
hodně, ale co je zajímavé - Rouvy ve spolupráci se seriálem Kolo
pro život udělal virtuální závody (Rouvy Real Spring Classics). To je dost
unikátní projekt, který reagoval velmi rychle na stávající situaci s korona
virus Covid-19. Doporučuji zkouknout aspoň části prvního závodu, kde jela i
česká cyklistická elita a rozhodně nejeli „zadarmo“. Je to komentované v češtině
a určitě zkoukněte prvních 10 minut, ať víte, jak vypadá platforma Rouvy a jak
vypadá závod na virtuální platformě. Komentovaný záznam zde:
Obecně trvají závody od 20 minut do
několika hodin (100+km) - v závislosti na délce tratě a vaší výkonosti.
Někdo jede 17km 20 minut, někomu to zabere 36.
Zwift vypadá velmi podobně. Jen
tam není nafilmován reálný provoz a renderovaný svět je „více atraktivní“, protože
je „pěknější“ - nejsou tam odlesky slunce v objektivu kamery, máte možnost
jízdy za tmy, deště, sluníčka ... Když si povšimnete komentářů závodu kolo pro
život, je zde zmíněno, že v Rouvy není zakalkulován drafting. To v Zwiftu
je. Dokonce Zwift umí se správným trenažerem simulovat i povrch, po kterém
jedete, takže vám kočičí hlavy „mlátěj“ do kola ... ano - pouze do zadního,
protože přední obvykle není nikde namontováno.
Co k tomu potřebuju?
Zaujalo vás to, co jste se dozvěděli?
Nebo dokonce nadchlo? Upřímně - nadchlo to každého. Teď vás zajímá, jak začít s některou
z platforem?
zdroj DCRainmaker - spárování Garmi nForerunner 945 s Zwift Running
Začneme s během v Zwift
Running - tam je to asi lehčí. Stačí jakýkoliv běžecký pás. Důležité je
totiž to, co máte „na sobě“. Začneme ale popořadě:
- Mít senzor footpod (ideálně s podporou BT), případně senzor Stryd anebo hodinky Forerunner 245, případně Forerunner 945
- Nahrát aplikaci Zwift (k dispozici pro IOS, Android, Mac i Windows)
- Pokud máte senzory pouze na ANT+ (bez bluetooth), je třeba použít počítač a dokoupit ANT+ USB dongle pro příjem dat ze senzorů
- V případě, že máte BT senzory, je to nejjednodušší řešení
- Zaregistrujte se na Rouvy nebo Zwift
- Spusťte aplikaci a vyražte
Osobně doporučuju Stryd
... když si k němu najdete cestu, je z něj dobrá rádce i pán. Případně
kompletní řešení mají na ruce majitelé Garmin Forerunner 245, Forerunner 945
nebo rodina Fenix 6. Všechny tyto sporttestery dokáží vysílat přes bluetooth do
mobilní aplikace Zwift (mobil, tablet), respektive do PC počítače aktuální
tepovku, tempo a kadenci.
Co je třeba pro cyklistické
aplikace?
Jak Rouvy, tak Zwift potřebují
následné:
- Mít kolo (asi jakékoliv) anebo profi trenažer (pevné kolo - wattbike, Neobike, …)
- Pokud máte kolo, potřebujete trenažer s podporou vysílání dat o rychlosti, kadenci a ideálně i wattů. Válce jsou také OK, ale tam asi pro začátečníka při závěrečném spurtu nemusí dopadnout vše dobře.
- Pokud máte trenažer bez senzorů, musíte mít senzory na kolo (speed, cadence, wattmetr)
- Nahrát aplikaci Zwift (k dispozici pro IOS, Android, Mac i Windows)
- Pokud máte senzory pouze na ANT+ (bez bluetooth), je třeba použít počítač a dokoupit ANT+ USB dongle pro příjem dat ze senzorů
- V případě, že máte BT senzory, je to nejjednodušší řešení
- Zaregistrujte se na Rouvy nebo Zwift
- Spusťte aplikaci a vyražte
Co je dobré mít - ale ne nutné -
je BT hrudní pás. Garmin i Polar mají duální pasy, které umí jak ANT+, tak BT přenos najednou a
tak umí vysílat jak do aplikace Zwift, tak do hodinek nebo cyklopočítače).
Jaký cyklotrenažer zvolit?
Začínám cyklistikou, jelikož je
to zajímavý doplněk k běhu a ve vysokém procentu případů i nejvhodnější.
Amatéři nejsou zvyklí na dlouhé tréninky venku, kor, když se zase trochu
ochladí anebo se nemusí cítit na českých silnicích úplně bezpečně. Navíc ... s kým
budete jezdit?
Na trhu je dost značek, které
jsou použitelné. Od trenažerů za pár tisíc (doslova - nové startují na cca 3
tisících) až po chytrá stacionární kola za desítky tisíc korun. Funkční rozdíl
amatér nepozná, ale i tak jsou zde pro amatéra dost velké rozdíly.
Není nutné mít vždy silniční kolo
- trenažery fungují s jakýmikoliv koly, ale principiálně je vhodné mít na
ty trenažery, kde se jede s nasazeným kolem (válce a wheel-on) k dispozici
hldké pláště na kolech (v případě wheel on trenažeru stačí hladký plášť jen na
zadním kole).
Typy trenažerů:
- Válce (posadíte na sadu válců celé kolo)
- Wheel-on (nasazuje se na rampu i se zadním kolem)
- Direct drive (nasazují se bez zadního kola přímo na trenažer s kazetou)
- Stacionární kolo
Tyto typy (krom válců, kde se asi
ani nedělají smart válce) se dělí ještě na „obyčejné“ a „smart“ - rozdíl je v tom,
že obyčejné trenažery nemají senzory kadence, rychlosti a výkonu. Chytré
trenažery tyto senzory mají a dokáží předávat kadenci, rychlost a watty do
hodinek. V praxi to znamená to, že pokud na obyč trenažeru pojedete doma
na kole, budou vám hodinky měřit jen čas, maximálně tep, ale kolo nemá čím
měřit rychlost ani ujetou vzdálenost (pokud nemáte senzory již na kole - ty se
dokupují samostatně obdobně jako tomu je při dokoupení hrudního pásu k hodinkám
pro přesné měření tepu).
Rozdíly mezi trenažery
Na válcích je asi nejtěžší
se naučit jezdit - nedrží vás a princip válců je takový, že šlapáním roztočíte
zadní sadu válců (jak se rozjede zadní kolo) a pomocí řemenu na konstrukci
válců se pak roztočí i přední válec ... čím rychleji jedete, máte lepší balanc.
Je to velký nezvyk - jedete, ale stojíte ... naučí vás to držet rovnováhu a plynule
šlapat.
- Válce jsou skladné a malé. Lze je obvykle složit na velikost menšího žehlícího prkna a zasunout pod postel nebo do skříně. Z hlediska hlučnosti je to střední cesta. Bohužel v panelácích jsou slyšet více jelikož se vibrace šíří rovnou do podlahy.
- Na válce je dobré mít kolo s hladkým pláštěm vpředu i vzadu.
- Válce nemívají senzory rychlosti ani výkonu - musíte je dokoupit a připevnit na kolo
- Cena bývá vyšší, než základní „wheel-on“ trenažer a za nižší cenu válců lze koupit základní chytrý trenažer pro upevnění zadního kola
- Obtížnost nastavujete pouze řazením na kole
- Pokud máte stejné pláště na ven i dovnitř, bude z vás asi chvíli odpadávat špína pod kolo a na stěnu za vámi.
- Na válce lze umístit jakékoliv kolo v domácnosti
Wheel-on trenažery jsou
ty, kam upevníte do konstrukce na zemi zadní kolo a tím pák jedete po válci
odporového mechanizmu (motoru). Tento váleček je malý, roztáčí celý motor s větším
závažím.
- Na wheel on je třeba jen zadní hladký plášť (některé modely mají v dodávce i specální plášť na trenažer - zaručí pak lepší přilnavost a nižší hluk)
- Obecně ty levnější trenažery jsou hlučnější, dražší jsou hlučné méně, ale není to pravidlo (pokud bydlíte v paneláku, asi si znepřátelíte sousedy při pravidelných dlouhých jízdách)
- Dají se koupit i z druhé ruky od 1000 Kč (počítejte ale s tím, že to má svůj důvod)
- Mají možnost ovládat zátěž (pomocí ovládací páčky odporového mechanizmu z řídítek - případně elektronický ovladač s tlačítky, ale princip je stejný - ovládáte jej sami)
- Základní modely nemají senzory
- Pokročilejší a dražší modely senzory mají a dokáží vysílat informace do hodinek nebo tréninkové aplikace
- Rychlé nahození na konstrukci.
- Nevýhoda je, pokud máte stejný plášť na ven i dovnitř, bude z vás asi chvíli odpadávat špína pod kolo a na stěnu za vámi.
- Trenažer je malý a dá se rychle zklidit
- Výhoda je, že na tento trenažer můžete asi nasadit každé kolo v domácnosti. Obvykle pasují všechna dospělá i do velikosti 29” a některé trenažery zvládnou i dětské velikosti kol
- Pokročilejší trenažery tohoto typu mají podporu FE-C protokolu, který umožnuje nastavovat zátěž pomocí aplikace (v Rouvy nebo Zwift, když jedete do kopce, tak se změní zátěž stejně, jako když najedete na kopec v reálu a musíte podřadit)
- Přesnost těchto trenažerů je menší a někdy dost ávisí na správné kalibraci.
- Díky nižší přesnosti mohou být jezdci na tomto typu trenažeru ve výhodě, jelikož při stejné námaze pojedou ve Zwiftu reálně rychleji, než jezdci na přesnějších trenažerech (což je výhoda v závodě, ale v tréninku podle wattů je to naopak nevýhoda).
- Nevýhodou těchto trenažerů je, že mohou prokluzovat v místě, kde dosedá plášť kola na válec motoru trenažeru.
Direct drive trenažery
jsou trenažery, kde musíte sundat z kola zadní kolo a nasazujete do
trenažeru jen zadní stavbu. V trenažeru už musíte mít nasazenou svou
kazetu. Tyto trenažery bývají velmi často tišší a přesnější, co se do měření
týká (není zde další mechanizmus přenosu navíc, který by zkresloval výsledky
měření)
- Direct drive musíte koupit kazetu, na kterou chcete nasadit kolo (ideálně stejnou, jakou máte již na zadním kole
- Dirct-drive může být osazeno jakýmkoliv kolem - klidně i MTB
- Pokud máte v domácnosti více kol s různými kazetami (počty převodů), neměli byste ideálně zaměňovat kola a používat stejnou kazetu
- Direct-Drive mají přesnější měření než předchozí typ trenažeru a téměř vždy mají veškeré senzory jízdy již v sobě a není je třeba dokupovat
- Direct drive trenažery obvykle není třeba kalibrovat
- Pokud není vyloženě vadný kus, vždy je tento typ trenažeru tišší než válce nebo wheel-on
- Většina direct-drive modelů má FE-C protokol, který umožnuje nastavovat zátěž pomocí aplikace (v Rouvy nebo Zwift, když jedete do kopce, tak se změní zátěž stejně, jako když najedete na kopec v reálu a musíte podřadit)
- Skladnost je podobná jako u předšlého typu trenažerů
- „lepší modely“ umí simulovat jízdu po různém typu povrchu (kočičí hlavy, šotolina, dřevěná prkna, ...)
- „lepší modely“ mají dokonce setrvačník a krom jízdy do kopce umí simulvoat i jízdu z kopce, kde se chovají jako reálné kolo a udržují rychlost anebo dokonce umí i zrychlovat.
Stacionární kolo je již
profesionální trenažer pro hobíka stejně drahý nebo dražší, než jeho vlastní
kolo. Pro profíka je to investice jako do sady nové závodní sady kol. Má kombinaci
všech výhod výše uvedených trenažerů a pak 2 nevýhody - je nejméně skladné a je
drahé. Výhody v kostce:
- Jsou nejpřesnější
- Nevyžaduje kalibraci
- Některé modely mají vestavěné větráky (zjistíte, že toto je dost podstatné :-)
- Některé modely (např. TACX Neobike) mají vestavěné USB porty pro nabíjení tabletu (také dost podstatná maličkost)
- Při používání jsou menší, než trenažer s vlastním kolem (mají menší základnu díky absenci kol), ale pro uklizení jsou méně praktické a je lepší je nechat, kde jsou a použít je jako sušák na prádlo
- Umí simulovat jízdu po různém typu povrchu (kočičí hlavy, šotolina, dřevěná prkna, ...)
- Jsou extrémně tiché
Co teď? Když máte v hlavě
asi zmatek, co zvolit. V první řadě závisí na vašich možnostech. Uvedu zde
má doporučení na levnou, střední a drahou variantu. Levná varianta je spíše
pro doplňkové ježdění, případně pro jedince s nervy ze železa anebo
možností jezdit na odhlučněném místě. Střední varianta je kompromis - s tím
se dá již jezdit pravidelně, intenzivně, ale stále vyžaduje jistou míru
tolerance sousedů, kterým mohou vadit dlouhotrvající vibrace. Drahá varianta
je zkrátka nobrainer pro amatéry (o profíkách ani nemluvím), kteří nepotřebují
jen fyzičku udržet, ale i zlepšovat.
Levná varianta
Předpoklad
je, že máte kolo. Pokud ne, pořiďte něco levného na cyklobazar.cz
nebo v Decathlonu.
Místo
extra senzorů doporučuji koupit rovnou trenažer, který podporuje měření -
například Tacx
Blue Matic, který stojí pod 4000 a má senzory v sobě a je zaručena
funkčnost s aplikacemi jako je Zwift apod.
Pokud
tedy koupíte nejnižší model silničního kola v Decathlonu a tento trenažer,
dostanete se na cenu cca 10500 Kč.
|
Střední
cesta
Střední
cestu budou volit vážnější hobíci se závodními ambicemi. Prakticky asi není
třeba kupovat „wheel-on“ trenažer, pokud byste vyloženě nechtěli nasazovat
rúzná kola členů domácnosti, která mají jiné kazety. Pak bych doporučil
například model Elite Rampa s elastogelovým válcem. Je méně hlučný, než
základní modely, dá se sehnat od 10-15 tisíc, má v sobě wattmetr a FE-C
protokol zajistí správnou zpětnou vazbu z aplikace, takže pocítíte jízdu
do kopce i z kopce (jen ulehčení - nemá pohon setrvačníku, který by
reagoval zrychlením nebo udržením rychlosti).
Nicméně
i tak bych radši doporučil například direct-drive trenažery, které se dají
sehnat mezi 13 až 20 tisíci. Jsou tišší, než wheel-on, jsou přesnější a neprokluzují
díky přímému přenosu na setrvačník přes řetěz. Na těchto trenažerech lze vidět
například jezdit i některé profi jezdce, když trénují doma (naopak stáje na
tour preferují obvykle wheel-on trenažery na
zahřátí před závodem - jsou levnější a rychleji se z nich sundají
kola).
Pro
ambiciozní amatéry by měl stačit tento model - Tacx
Flux S, pro ty, kteří mají závodní ambice bych doporučil přesnější a výkonnější
model Tacx
Flux 2, což stačí i profíkům. Pokud máte ale cíle nejvyšší, osobně bych
doporučil Tacx
NEO 2T - lepší než tento je už jen stacionární kolo, ale je to již
překryv s nejdražší variantou.
Bez
kola tedy budete na ceně 15-20 tisíc za trenažer plus cena kazety (stovky až
tisíce korun v závislosti na výrobci). Základní 105tková 11ti rychlostní
Shimano kazeta stojí v Decathlonu 850 korun.
|
Nejdražší
varianta
Pakliže
máte doma nouzi o místo, doporučuju Tacx
NEO 2T, který je to nej před stacionárním kolem a nemusí vás trápit ani
hlučnost v největším zatížení. Navíc kdo je zvyklý na své závodní kolo a
neche sedět na stacionárním, tak přesnost NEO 2T se skoro stejná jako s profesionálním
kalibrovaným ergometrem. Klidně na něm lze provádět i zátěžové testy.
Pokud
máte doma dost prostoru a nezajímá vás, že budete mít stacionární kolo, pořiďte
si Wattbike nebo cokoliv jiného. Na trhu v ČR se prodává Tacx Neo Bike,
ale je ho málo a co přijde do ČR, jde okamžitě pryč. Nicméně jeho použití
není problém ani vedle dětské postýlky s usánajícím miminem, protože
nejhlučnější na něm je větrák, případně vaše supění při stoupání na
Mt.Ventoux.
Takové
řešení pak vyjde u Neo Bike na 66 tisíc korun, případne 35 tisíc u Neo 2T
plus cena za kolo, ale to předpokládám již máte.
Pak jen dokoupit stejnou kazetu.
|
Slevy
Díky dnešní době se na trhu
objevilo mraky slev na trenažery a výbavu domácího sportování. Docela dost slev
měl nedávno CleverTraining.com, který spolupracuje s DCRainmaker.com.
Slevy se ale objevily i přímo na webu
Zwiftinsider, včetně doporučených modelů a odkazů na nákup z různých zdrojů.
Alternativa je pak půjčovna
trenažerů. Konkrétní doporučení nemám, ale stačí zadat do google a něco
vyskočí. Bohužel jsem sám našel během pár minut jen půjčovny, kde lze půjčit
již jen 1-2 kousky, jelikož je vše pryč. Nicméně za zkoušku by stálo i oslovení
místních malých fittness center, kde by mohli mít zájem aspoň o příjem z pronájmu
- půjčení spinningových kol, když už musí mít zavřenou provozovnu.
Běžci - jaký pás zvolit?
Nejsem odborník na běžecké pásy. Drtivé
většině hobíků stačí asi cokoliv, co se točí. Jiné nároky ale budu mít já, jiné
Jirka Homoláč (pokud by šel na pás). Určitě se při výběru svěřte do rukou
odborníkům. Nicméně budeme-li zkoumat doporučení Zwiftu, tak dobrý pás by měl zvládnout
rychlost 20km/h a mít výkon alespoň 3CHP (continuous horse power).
Pro domácí použití budete zcela
určitě chtít pás, který se dá složit a doporučuji přihlíédnout i k jeho hlučnosti.
Přidanou hodnotou běžeckého pásu
budejejich „smart“ funkce - vysílání běžeckých metrik do aplikace Zwift (rychlost,
kadence). Seznam těchto chytrých pásů, které Zwift má odzkoušeny, naleznete zde.
Pozor - nejedná se o úplný výčet a jedná se jen o smart pásy.
S Zwiftem lze samozřejmě běhat na jakémkoliv pásu, ale musíte mít zařízení, které dokáže i bez GPS sledovat vaše tempo a vysílat přes bluetooth do aplikace Zwift (respektive přes ANT+, ale pak je třeba mít ANT+ přijímač v počítači a Zwift nainstalovaný v PC).
Základní, ale ne úplný výčet snímačů a zařízení, které dokáží poslat data do aplikace:
- Zwift shop má dva běžecké pody - zde
- Stryd Everest, případně pak Stryd Wind (k dostání i k zapůjčení na Speed Weaponry)
- Garmin Forerunner 245 (vč.music)
- Garmin Forerunner 945
- Garmin Fenix 6 (všechny modely)
Narozdíl od snímačů na nohu
hodinky Garmin dokáží určovat tempo bez GPS i footpodu (není tak přesné, ale
stačí) a posílají metriky z ruky do aplikace.
Výhody Zwift běhání nejsou velké, ale i tak - můžete běhat
na lokacích, které jste chtěli vždy navštívit. Není to samozřejmě reálná
zkušenost, ale mít v Garmin Connect importovanou aktivitu z Zwiftu,
kde běháte na Hawaii ... to je celkem zajímavé.
Jakou aplikaci zvolit?
Běžci a nejspíš i triatlonisté to
mají jasné - Zwift. Triatlonisté pouze z praktických důvodů - běh i kolo v jedné
aplikaci v jedné licenci.
Cyklisté mají na výběr.
Doporučuju vyzkoušet obě aplikace - máte na rozhodnutí 2 týdny zdarma u Rouvy a
1 týden u Zwiftu.
Zwift na mě působí více „sociálním“
a zábavným stylem, ale má i seriózní tréninkové plány na budování síly,
rychlosti, vytrvalosti. Má atraktivní prostředí, které jen tak neuvidíte. Zwift
má profil pro děti do 16 let zdarma (musí se navázat na rodičovský účet).
Do virtuálního prostředí Zwiftu
zmigrovaly díky omezením plynoucím z pandemie Covid-19 například British
Cycling (BC) a USA Cycling (USAC) federace. Jejich kalendáře tréninků i závody jsou
od 19.března vypsány v seznamu událostí na Zwiftu, takže o atraktivitu a
soutěživost nouze nebude.
Na Zwiftu máte menší šanci
natrefit na českou elitu (kromě Radka Brunnera, který na něm teď jezdí i běhá),
ale zato máte srovnání se světovou konkurencí a ti netočí malé watty, takže i
zde se lze dobře přiučit.
Pokud navíc pořizujete
cyklotrenažer a zvolíte Tacx, který lze například pořídit právě ve Sportlabu u Radka Brunnera,
tak máte na 30 dní Zwift zdarma.
Zde je například komentovaný
záznam závodu Zwift Watopia (závod začne na 20.minutě):
Rouvy je český produkt, 2x
levnější, než Zwift. Má veškeré tratě ve video kvalitě a tak vidíte reálně to,
co je vidět na silnici i kolem. Umí tedy simulovat trénink v reálných lokacích
(kromě povětrnostních vlivů). Má o týden delší zkušební dobu a zvýhodněný
program pro rodiny. Také zde naleznete české top jezdce z různých oblastí
(jak jste mohli vidět na videu uvedením výše). Seriál Kolo pro život na Rouvy
také jede ve fotorealistickém prostředí stejně jako jiné top trasy světové
cyklistiky (Mt.Ventoux, Alp-d’Huez
a další). Jihočeská vývojářská firma produkující Rouvy (VirtualTraining)
podepsala v únoru 2020 tříletý kontrakt s prestižní Tour de Suisse a
budou tak digitalizovat všechny etapy a doplní je o „fanoušky“.
Do Rouvy můžete naimportovat i
trasu svou a pak se vám budou promítat mapy-vizualizace z internetových map.
Na tomto kanálu Youtube má Rouvy
záznamy projetých etap závodů Spring Classics, které jsou právě pod záštitou
Kolo pro život a jsou hlavně komentované i s průstřihy a pohledy na
závodníky v jejich domovech (Ondřej Cink, Jan Škarnitzl, Jiří Ježek,
Martin Stošek a další). Ukázka jedné z etap:
Pokud vás Rouvy zaujalo a chtěli
byste vidět rozumný rozhovor, na seznam.tv je moc pěkný rozhovor s Petrem Samkem,
ředitelem VirtualTraining:
Tags:
trenink